Náš tým

roč. 1965, ředitel s hodností Náčelníka s pověřením řízení projektů AKADEMIE a PARALYMPIJSKÉ NADĚJE – absolvent Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, magisterského studia oboru tělesná výchova a sport se specializací trenérství plavání. Plavat začal z rehabilitačních důvodů (pes equinovarus), pod vedením trenéra Jiřího Kyněry v TJ Znojmo se navzdory handicapu vypracoval do delfínářské špičky ČSSR, byl držitelem mistrovské třídy a medailistou z federálních mistrovství ČSSR dorostu. Byl přijat do Střediska vrcholového sportu Ministerstva školství a v roce 1984 se přemístil do Prahy na osudový Bazén Strahov do tréninkové skupiny Ivany Felgrové a do klubu VŠ Praha (dnes USK Praha). Trenérství studoval u doc. Karla Juřiny a doc. Zdeňka Hofera. Státní závěrečné zkoušky včetně obhajoby diplomové práce složil s hodnocením výborně. V letech 1987 – 1989 ještě v době studií trénoval dva „vyděděnce“ středisek vrcholového sportu, československé reprezentanty Zdeňka Koláře a Michaela Drozda, a tuto trenérskou praxi vtělil do diplomové práce Longitudinální studie procesu adaptace plavce na tréninkové podněty. Po státnicích v roce 1991 začal spolupráci s Martinem Kovářem ozdobenou čtyřmi paralympijskými vítězstvími, dvěma tituly mistra světa a jedním titulem mistra Evropy, překonáním světových rekordů na pěti tratích. V roce 2000 byl zvolen nejvyšším počtem hlasů do exekutivy Mezinárodního paralympijského výboru pro plavání. ČR se pod jeho vedením dostala mezi světovou plaveckou špičku. Plavci, které trenérsky vedl získali od roku 1995 do dnes více než 100 medailí na ME, MS a paralympiádách. Byl vedoucím plavecké výpravy na paralympiádách 1996 a 2000, v roce 2004 byl šéfem celé mise stočlenného Českého paralympijského týmu. Činnost KONTAKTU bB, dnes ČESKÉHO PARA PLAVÁNÍ z.ú., řídí od vzniku organizace do dnes. V letech 2015 – 2020 provedl organizaci úplnou transformací od změny právní formy, odchodu ze sociální služby spojenou ze zásadní změnou zdrojů financování ze státní dotace na vlastní zdroje, až po změnu názvu a vizuálu vyjadřující zaměření na komplexní řízení sportu para plavání v ČR.

roč. 1965, vedoucí sekce Ekonomika, účetní administrátorka všech projektů s hodností Krásné tváře – absolventka Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, oboru tělesná výchova – biologie, absolvovala obhajobou diplomové práce na téma Prvky moderní gymnastiky v lidových tancích. Tanec a estetika byly vždy její doménou, spolu se Stáňou Soukupovou tvořily legendární choreografie k pohybovým skladbám tehdejší Studentské vědecké a odborné činnosti ve druhé polovině 80. let. V roce 1990 získala angažmá v Černém divadle Jiřího Srnce a s tímto ansámblem objela celý svět. Od prvních strahovských kurzů a prvních Strakonic je neodmyslitelnou součástí projektu. V roce 1993 odjela s Náčelníkem do Izraele, kde její práce s handicapovanými dívkami vyvrcholila vystoupením v Ilan Center pro primátora Haify. Hudební podklad tvořila Vltava a vzhledem k podobnosti začátku s Ha-Tikvou a vzhledem k poutu mezi Českem a Izraelem z roku 1948 se vytvořila atmosféra, jejíž elektrizační náboj nelze dostatečně popsat. Aplaus byl jako exploze. Od roku 1995 je její život spojený s Dobrým Duchem Josefem, je trojnásobnou matkou a po celá léta vytváří svými choreografiemi nezaměnitelnou tvář KEMPU STRAKONICE. V roce 2018 absolvovala kurz účetnictví a tanečním krokem vplula do administrativní sféry.

roč. 1987, vedoucí sekce PR a FR s hodností Universální Indiánky Mo s pověřením řízení projektů KEMP STRAKONICE a PARA PLAVEC ROKU – chtěla pracovat v dětském domově nebo v mateřské školce a protože v projektu KONTAKT bylo vždycky kus od všeho, byla přivábena tajemnými hlasy bazénových bytostí do tehdejšího Střediska Karlovy Vary. Od roku 2003 začala působit jako dobrovolnice, v roce 2008 začala pracovat na hlavní pracovní poměr, od roku 2012 působí v Praze. V době poskytování sociální služby si doplňovala vzdělání a působila jako sociální pracovník. V přímé práci vyniká schopností empatie, navázáním komunikace i s plavci s „jinou řečí“. Je ideální Universální Indiánkou Mo, kterou je možné vyslat na přímou práci do nejnáročnějších vod s neoprenem i bez něj, je možné ji posadit ke complu a svěřit projekt, je možné nechat ji rozdělat oheň a udržovat jej. Přišla jako jedna z nejmladších v 16 letech, vydržela a stala se pevným pilířem. Pomohla překlenout náročné období odchodu ze sociální služby a přechodu na jiné finanční zdroje, kdy bylo nutné minimalizovat personální obsazení. Účastnila se výprav reprezentace na ME 2018. MS 2019 a na Světové hry IWAS 2015. Když se Náčelník naklání na stranu, podpírá ho. Když Náčelník neví, kde má dýmku míru, Mo ví, kde ji hledat.